Neomezené možnosti lidského vědomí

31.12.2013 12:22

Můj mozek v poslední době dostává opravdu zabrat. Ještě celkem nedávno si žil v docela malém, jasně strukturovaném a snadno pochopitelném světě. Ale v poslední době je jeho zaběhané pohodlí narušováno stále novými a novými výzvami. Svět se každým dnem zvětšuje, mozek už dávno nestíhá vše škatulkovat a občas mu prostě nezbývá než jenom žasnout.

Je to pár let, co jsem připustila, že si tvořím svou realitu a  že vše, co se mi děje, je výsledkem mých myšlenek. Převzala jsem rozdpovědnost za svůj život, můj svět se rozšířil a má moc nad vlastním životem vzrostla. O několik let později jsem pochopila, že neexistuje hranice mezi mnou a druhými, že jsme všichni propojeni a že tvoříme jedno boží tělo. Postupně mi začínaly docházet další a další souvislosti a důsledky toho faktu (viz článek Všichni jsme jedno). A můj svět se opět o něco zvětšil.

Vcelku nedávno jsem měla možnost si uvědomit, že mé tvoření a propojení s druhými sahá tak daleko, že mám spoluzodpovědnost za veškeré věci, které se v mém světě objeví, byť ve formě krátké zprávy o dění na druhém konci světa. Měla jsem skutečně pocit, že žiji ve světě bez hranic (jak je ostatně i nazvána kniha J. Vitaleho, která mi otevřela oči) a žasla jsem nad neuvěřitelnými možnostmi, které se tímto přede mnou otevřely (viz článek Nejsme bezmocní aneb Svět bez hranic). Jen stěží jsem si dokázala představit, že by se svět mohl ještě více rozšířit, že by existovaly ještě další možnosti, které bychom měli my lidé k dispozici.

Jenomže hranice mého světa se opět posouvají...

Tak nějak všeobecně se ví, že čas vlastně neexistuje, že linearita je produktem naší levé mozkové hemisféry. Znamená to, že všechny moje minulé zkušenosti, minulé životy, nejsou vlastně minulé, ale jsou paralelní. To znamená pro mě v tuto chvíli přístupné! Jsem-li např. nevyléčitelně nemocná, teoreticky tedy stačí najít způsob, jak se dostat k energii některého z mých "minulých" životů, kdy jsem byla zdravá. Všechny tyto informace jsou uloženy v naší DNA a jde tedy "jen" o to najít způsob, jak objevit a oživit ta spojení, která nám to umožní. Prý nyní  nastává doba, kdy se to máme naučit.

Jakákoliv kvalita, jakákoliv zkušenost, jakákoliv energie, kterou jsme kdy prožili, je nám k dispozici. Připadá vám to šílené? Pak vězte, že to ještě zdaleka není všechno.

Stejným způsobem jsou nám k dispozici i všechny zkušenosti a kvality našich předků.Pokud své předky uctíváme, respektujeme je, přiznáváme jim jejich místo, otevíráme si cestu k jejich energii. Protože jsme s těmito lidmi úžeji provázáni, je pro nás snadnější na jejich kvality dosáhnout.

Ovšem čistě teoreticky, pokud jsme propojeni se všemi lidmi ve vesmíru... Dochází vám to? Pokud jsme propojeni se všemi lidmi, pokud jsme na určité úrovni všichni jedno, jsou nám k dispozici jakékoli kvality, zkušenosti, moudrost všech těchto lidí... A nejenom lidí! Pokud si uvědomíme a dokážeme procítit svou jednotu s přírodou, můžeme prožívat a používat jakoukoli kvalitu jí vlastní ( a to uměli v historii mnozí - egyptští zasvěcenci, druidové, alchymisté...)

Přichází doba, kdy už tyto možnosti nebudou jen pro hrstku vyvolených. Tyto možnosti se teď otevírají pro všechny. A pokud se vám to zdá příliš fantastické, vězte, že byly doby, kdy tohle všechno lidé uměli.

Jak píše Drunvalo Melchizedek v knize Prastaré tajemství květu života, Atlanťané si dokázali vzpomenout na všechno, co se jim kdy v životě přihodilo. Jejich paměť byla transpersonální, což znamená, že na cokoliv si vzpomene jedna osoba, mohou si vzpomenout také ostatní lidé stejné rasy. Tento typ paměti mají nyní Aborigini z Austrálie. Když se něco stane jednomu z nich, kdokoli jiný (z jejich kmene) může kdykoliv znovu prožít to co on, kdykoliv se mu zachce... Jsou na první úrovni vědomí, kde nejsou od sebe odděleni. Stejně jako Atlanťané nemají ani Aborigini paměť jako my s mlhavými vzpomínkami; mají plně dynamickou 3D holografickou paměť.

Lidé se v průběhu svého vývoje od sebe oddělili a tuto schopnost ztratili.  Nyní dochází k znovuspojení a lidé si ji zase postupně znovu osvojují. Ostatně mnohé staré mýty tento přirozený vývoj lidského vědomí, tuto cestu k osvícení, popisují (např. známý egyptský mýtus o Osiridovi).

Vláda levé mozkové hemisféry a jejího omezeného světa tedy pomalu končí. Je čas znovu věnovat pozornost  pravé hemisféře, která byla dlouho podceňována a považována spíše za druhořadou. My, ženy, k ní máme blíže a probíhající renesance ženství je v podstatě i renesancí pravohemisférového pojetí světa. Opět to ale není o tom, že by měl některý z pricipů převládat. Extrémy už lidstvo zakusilo.

Nová, vyšší úroveň lidského vědomí vyroste až z dokonalé a harmonické spolupráce mužské a ženské energie, z rovnocenného využití levohemisférového a pravohemisférového vnímání světa.

A vězte, že nás čeká nás úžasné dobrodružství!

 

(c) 2010 Iva Uhlířová pro web Silná žena (Článek smí být kopírován a dále šířen pouze v neupravené podobě a pokud bude připojeno jméno autorky a aktivní odkaz.)