Nejsme bezmocní aneb Svět bez hranic

31.12.2013 11:55

Jak jsem psala nedávno ve svém článku Všichni jsme jedno, jsme všichni propojeni. Toto poznání má pro náš život dalekosáhlý význam. Cokoli si myslí, cokoli cítí kdokoli z nás, dotýká se všech.

Řada lidí zamořuje naše společné energetické tělo negativitou a agresivitou. Důkazy toho, že míra toho zamoření narůstá, vidíme kolem sebe dennodenně. Stačí si pustit televizi, přečíst si noviny. Tváří v tvář činům politických a ekonomických špiček se často cítíme bezmocní a narůstá v nás hněv. Zlobíme se, tu tiše, tu nahlas, protestujeme, poukazujeme na nedostatky a chyby těch, kteří nás svými rozhodnutími  vedou z kopce... a vůbec si neuvědomujeme, že tak vytváříme další agresi a svou energií zlo vlastně posilujeme, že dáváme energii tomu, co tak nechceme.

Myšlenka neoplácení zla zlem rozhodně není nová. Jen se většině lidí zdá nefunkční. Jsou přesvědčeni, že v dnešním světě to bez ostrých loktů nejde a že nastavovat druhou tvář je holé bláznovství. Tento postoj je pochopitelný, protože velice často vidíme, jak někdo uspěje právě díky svému agresivnímu a bezohlednému chování. Občas sice prohodíme něco o božích mlýnech, které melou pomalu, ale jistě, ale sami si tím nejsme tak úplně jisti, protože ne vždy máme to štěstí vidět důkaz toho, že to tak skutečně je.

V poslední době se přímo rozrhl pytel s knížkami a filmy, které se nás snaží upozornit na to, že naše myšlenky mají obrovskou sílu, že si svými myšlenkami utváříme svůj život a že jsme tudíž plně zodpovědni za to, co se nám v životě děje. Víme tedy, že si svým myšlením do života přitahujeme určité lidi, situace, věci.... , že jsme strůjci svého úspěchu či neúspěchu, blahobytu či chudoby... Ale že bychom mohli za to, že naše vláda dělá to či ono? Nebo že v Africe trpí lidé hladem? Že tam a tam zuří válečný konflikt? To už je pro většinu z nás příliš silná myšlenka. Cítíme se jí přímo ohroženi. "Cože?" říkáte si. "Já jsem přece slušný člověk, já nikomu neubližuju, nikomu nepřeju nic zlého. Jak bych mohl za něco takového nést zodpovědnost? Jak můžu zodpovídat za to, co říkají nebo dělají druzí?"

Možná se k vám dostal příběh o psychologovi, který uzdravil celé oddělení psychicky narušených vězňů, aniž by se s jediným z nich osobně setkal. Používal havajskou techniku ho'oponopono.

Dr. Ihaleakala Hew Len pracoval tři roky ve Státní havajské nemocnici na oddělení trestně stíhaných pacientů. "Toto oddělení bylo nebezpečné a fluktuace psychologů zde byla velká. Personál často stonal nebo jednoduše odcházel. Když šel někdo po oddělení, otáčel se zády ke stěně ze strachu, že na něj pacienti zaútočí. Nebylo to příjemné místo pro práci, život ani návštěvu," píše Joe Vitale ve své knize Svět bez hranic. Dr. Hew Len se v rámci své práce nikdy nesetkal ani s jedním z pacientů. Pouze četl jejich záznamy. Když jimi procházel, pracoval na sobě. A v průběhu této práce se začali pacienti uzdravoval.

"Po několika měsících bylo spoutaným pacientům povoleno volně se pohybovat. Některým zase byly sníženy dávky léků a ti, kteří byli původně označeni za nevyléčitelné, byli propuštěni... Zaměstnanci se začali do práce těšit. Ty tam byly absence a personál přestal dávat výpovědi.. Dnes už je oddělení zavřené."

Jak mohl dr. Hew Len něco takového dokázat?

Přijal absolutní zodpovědnost za svůj život, tedy za vše, co se v jeho životě objevuje. Vycházel z toho, že vše kolem něj je jeho vlastním výtvorem. Čistil všechno to, co s pacienty sdílel.

Dr. Hew Len tvrdí, že převezmete-li plnou zodpovědnost za svůj život, pak všechno, co vnímáte jakýmkoli ze smyslů, je vaše vlastní zodpovědnost, neboť je to přítomné ve vašem životě. Pozorujeme-li na někom určitý program, určité chování, znamená to, že jej máme také.

"Aby byl terapeut schopen úspěšně léčit problémy, " říká Hew Len, "musí uznat svou stoprocentní zodpovědnost za vytvoření obtížné situace. Musí si tudíž uvědomit, že jádrem problému je jeho vlastní chybné uvažování, nikoli chybné uvažování pacienta. Většina terapeutů si není vědoma toho, že se na každé obtížné situaci přímo podílejí."

Lidí spolu sdílejí programy kolektivního nevědomí. Sdílejí je s ostatními tehdy, pokud si jich na druhých všimnou. Když na druhém člověku vidíme něco, co se nám nelíbí, máme to s největší pravděpodobností v sobě. A naším úkolem je tento vzorec pročistit. Když se nám to podaří, odejde i od toho druhého, což může vést k tomu, že vzorec jednou úplně ze světa zmizí.

Tento přístup ovšem vyžaduje velkou pokoru a je značnou výzvou. Když začneme k životu a k druhým přistupovat tímto způsobem, už zde není prostor pro egoismus, obviňování druhých, pocity křivdy a ublížení. Nemůžeme na druhé ukazovat prstem, abychom vyzdvihli vlastní čistotu a dokonalost. Nemůžeme si hrát na oběť okolností.

Zároveň se ale před námi otevírá fascinující příležitost. Pokud totiž sebereme odvahu, postavíme se k životu čelem a přijmeme stoprocentní zodpovědnost za všechno, co se v našem životě objevuje, získáme obrovskou moc. Cokoli ve svém životě potkáme, můžeme uzdravit. Můžeme vyléčit všechno to, co se nám nelíbí: mezilidské vztahy, terorismus, politiku i hospodářství.

Stačí si uvědomit, že tyto věci ve skutečnosti neexistují a jsou pouze naše vlastní projekce. Že problém není ve druhých, ale v nás. Abychom změnili druhé, musíme změnit sami sebe. A když změníme sami sebe, změníme svět.

Dr. Hew Len používá pro čištění velice jednoduchý způsob. Oslovuje Božství pomocí několika krátkých vět:

  1. Nejprve řekněte: "Lituji" a "Prosím, odpusť mi". To proto, abyste uznali, že se něco- a nemusíte vědět, co to je-dostalo do vašeho systému tělo-mysl. Netušíte, ani nemusíte tušit, jak to k vám přišlo. Tím Božství ve svém nitru žádáte o odpuštění čehokoliv, čím jste tento program přitáhli.

  2. Pak vyslovte: "Děkuji ti" a "Miluji tě". Slovy "Děkuji ti" vyjadřujete svou vděčnost a dáváte najevo víru, že se problém vyřeší k nejvyššímu dobru všech zúčastněných. Slova "Miluji tě" rozproudí zablokovanou energii a spojí vás Božstvím. Vyjádřením lásky se dostáváte do nulového stavu, stavu čisté lásky. To, k čemu dojde potom, záleží na Božství. Neupínejte se na konkrétní výsledek.

 

Pokud se chcete o havajské metodě ho'oponopono dovědět více, doporučuji vám zmiňovanou knihu Svět bez hranic.

 

(c) 2010 Iva Uhlířová pro web Silná žena (Článek smí být kopírován a dále šířen pouze v neupravené podobě a pokud bude připojeno jméno autorky a aktivní odkaz.)