Dovolte sobě i druhým zářit

28.12.2017 15:25

K napsání tohoto článku mě inspiroval seminář pro osoby s andělskými dušemi, který jsme měli začátkem prosince. Otevřelo se tam andělské trauma, které brání tomu, aby v této realitě mohli andělé prožívat naplno svůj potenciál a potažmo vlastně stojí v cestě dalšímu vibračnímu vzestupu celé společnosti. Je to téma, které v nějaké míře zasahuje i jiné typy duší, ale pro anděly je zcela zásadní, a tak nám ho ukázali.

Už nějakou dobu hovoříme a píšeme o tom, že se nůžky mezi lidmi budou čím dál více rozevírat. Jedná se o zcela zásadní součást vývoje, a proto je nesmírně důležité, aby byl tento proces správně pochopen. Je to jen přechodné období, které na první pohled není není příjemné a pochopitelně vyvolává strach, odpor a vyplavuje stará traumata. Na druhou stranu je potřeba zdůraznit, že čím méně se budeme bránit a s čím větší důvěrou se celému procesu otevřeme, tím kratší a méně náročný bude.

Nečeká nás žádná apokalypsa v biblickém slova smyslu, ale to, co se děje a ještě bude dít, je přenastavení toku energií (přepólování, které někteří chápou zcela nesprávně), které musí proběhnout na mnoha úrovních.

Mnoho lidí se shodne na tom, že cílem současného vývoje je energetický vzestup, tedy zvednutí hladiny energie tak, aby všichni mohli prožívat propojení, možnost svobodně projevovat sebe sama (bez jakéhokoli "musím") a tím pádem i lehkost, neomezené vědění a možnosti tvoření. 

Právě proto jsou v tom období mezi námi jedinci (a věřte, je jich mnoho), kteří mají potenciál různým způsobem a na rozličných úrovních propojovat, tvořit pole sjednocení, spolupráce, Jednoty a tím pádem i dostatku energie, lehkosti, radosti, nekomplikovanosti a hojnosti. Jak jsem naznačila, působí v různých úrovních, rovinách, směrech. Kromě andělských duší to bývají i duše tvořící prostředí, duše přinášející inspiraci a tvořící energetické konstrukce a zejména pak duše Tvůrců, které drží vědomí a kvality Celku v mnoha úrovních najednou.

Smyslem všech těchto duší je držet hladinu energie, víru, naději, možnosti...,aby je ostatní mohli najít, cítit, prožívat. Jinými slovy, jejich úkolem je navzdory všemu tu být šťastni. Nebo ještě jinak řečeno, jejich úkolem není věnovat se těm, kteří na tom jsou špatně, sklánět se k trpícím, řešit závažné problémy a výrazné odchylky. (Na to jsou tu jiné typy duší - strážci rovnováhy a transformátoři.)

Nicméně je tady společenský vzorec, který je sice pochopitelným produktem bolestivých zkušenosti z minulosti, ale v současné době brání vzestupu: JAKMILE JSI ŠŤASTNÝ, JE TI DOBŘE, UŽÍVÁŠ SI KRÁSY ŽIVOTA A MÁŠ HOJNOST, MUSÍŠ SE O TO PODĚLIT S OSTATNÍMI. NEMŮŽEŠ SE MÍT HEZKY, POKUD SE NĚKDO MÁ HŮŘ.  JE TO NEMRAVNÉ, JE TO ZNÁMKA TVÉ ZKAŽENOSTI. V některých extrémních případech se tento vzorec dokonce ještě dostal do fáze: SPOKOJIT SE S MÁLEM JE ZNÁMKA UŠLECHTILOSTI, CHUDOBA A UPOZAĎOVÁNÍ SEBE SAMA JE CTNOST.

Je to nemoc, kterou je naše společnost zasažená, prorostlá, aniž bychom si to uvědomovali. Je to vzorec, na kterém je postavená morálka i státní systém. Vznikl kdysi, v dobré víře, měl své opodstanění, ale v průběhu věků narostl do takových rozměrů, že je dnes brzdou, která  způsobuje neustálý energetický nedostatek, tahá nás do smrti a zániku, protože znemožňuje držet určitou hladinu energie (o navyšování ani nemluvě) a nutí citlivé a vnímavé jedince (parodoxně ty necitlivé to nechává v klidu) sestoupit níž a zabývat se tím, co nefunguje. Pokud by to neudělali, byli by ostatními vnímáni negativně, byli by společensky odsouzeni, vyloučeni a nakonec by si v takových podmínkách hladinu své energie tak jako tak neudrželi.

Tento vnitřní boj svádí téměř všichni, ale třeba zrovna pro anděly je to zásadní existenční otázka. Jejich přirozeným projevem je lehkost, hojnost, bezstarostnost, ale tady je to nutí tuto svoji vysokou energii okamžitě rozdávat. Aby neztratili lásku druhých, často zcela ztratí sami sebe, jsou unavení, vyčerpaní, smutní, nemocní...

Je to všechno dáno i tím, že už dlouho jako lidstvo nevnímáme energii, ale počítáme pouze činy. Je potřeba si uvědomit, že ti, kteří tvoří pole hojnosti a propojenosti UŽ POMÁHAJÍ JENOM TÍM, ŽE JSOU, ŽE SE SEM INKARNOVALI. Není třeba nic víc.

To byla kdysi dávno mimochodem role panovnických rodů. O roli egyptského farona a jeho rodiny ve své době nikdo nepochyboval. Všichni to cítili. Faraon byl zástupcem Boha na Zemi, jinými slovy propojoval, tvořil pole hojnosti, držel vědomí. Ti, kteří žili v jeho poli, to vnímali a navazovali na něj. Konkretizovali tento potenciál a dávali této energii konkrétní formy a výraz. Tím, že ho vnímali, podporovali, milovali, uznávali, tuto energii, která od něj plynula, podporovali a rozhojňovali. Bylo to spolutvoření. Ne nadvláda a podřízenost. Každý měl svou roli, své místo, svou speciální úlohu. Každý vnímal roli a důležitost toho druhého. Jenže tyto časy jsou dávno pryč a i ten Egypt, o kterém se učí ve škole, už je jen slabým odleskem původních kvalit.

Tyto rody byly v průběhu věků nově příchozími nízkými energiemi zpochybněny, oslabeny a znehodnoceny a svět se rozpadal čím dál víc na menší a menší celky, které mezi sebou nedokázaly spolupracovat a bojovaly spolu o energii. Cesta zpět vede přes pochopení důležitosti těch, kteří tvoří propojující pole.

Současná společnost je postavena především na výkonnosti a oceňováni jsou zejména aktivní jedinci s ostrými lokty. Ti mají také svou roli, své důležité a nezpochybnitelné místo, ale jejich energie a způsoby řešení samy o sobě svět nespasí. Stojí před námi všemi důležitý úkol: začít vnímat i ty, kteří pozvedají společnost svým bytím.

Od počátku naší práce věnujeme velkou pozornost tomu, abychom v těchto jedincích podpořili vědomí vlastní hodnoty, abychom pojmenovávali, co jejich energie dělá a jak je pro společné tvoření důležitá. Připadají si totiž často bezvýznamní, neviditelní, slabí, trpí depresemi, nechávají se zneužívat...

Přičemž samozřejmě platí, že uhájit si před zpochybněním "malé štěstí" je jednodušší, než uhájit "velké štěstí". Jinými slovy: ti, kteří propojují a drží hladinu energie v určitých dílčích oblastech, mohou uspět snáz, než ti, kteří mají tendenci propojovat a držet větší celky a vyšší hladinu energie. 

Paradoxně si tedy jedinci s nejlehčími dušemi, které přinášejí Jednotu, připadají v této realitě nejtěžší. Přitom pro vzestup je důležité, aby si i oni, nebo právě oni, dovolili být šťastní a aby jim to i ostatní přáli, neházeli na ně svoje starosti a neměli jim za zlé, když je odmítnou. Protože čím budou šťastnější a budou více zářit, tím budou šťastnější všichni kolem nich.

Vnímám, že je potřeba, abychom dovolili, aby v našem národě vyrostly nové elity (samozřejmě z vlastní energie a v čistotě, což bohužel není případ A.B.). Na nějakou dobu se sice rozdíly mezi lidmi mohou zvětšit a někteří mohou mít pocit, že to není fér, že jsou ponecháni na holičkách, ale v důsledku to bude tak, že tím, že se celkově zvedne hladina energie, budou mít větší šanci naskočit a zvednout se i ti, kteří dosud byli ve velké oddělenosti, nepochopení a bezmoci. Už nebudou potřebovat pomoc, ale najdou řešení v sobě.  

A znovu opakuji to, co jsem psala na začátku: čím méně se tomuto procesu budeme bránit, tím rychleji a přirozeněji vše může proběhnout. Veškeré přerozdělování energie v podobě nadměrné pomoci, progresivních daní, dotací a jiných mechanismů v důsledku vede k poklesu energie a k posilování toho nezdravého ve společnosti. 

Čím víc přijmeme různost a to, že v danou chvíli nemáme všichni stejné možnosti, schopnosti a podmínky a dovolíme těm "schopnějším" rychle vyrůst, tím rychleji se zvedne Celek. Čím víc si vynucujeme stejnost a rovnost, nedovolíme, aby kdokoli příliš vybočoval, tím paradoxně ubývá energie a společnost se více a více rozvrstvuje a pole není kompaktní a celistvé.

Je mi naprosto jasné, že pro některé je to příliš revoluční myšlenka a že je zde spousta obav z toho, že by se to mohlo zvrtnout, ale je to bohužel jediná cesta. Ve vesmíru totiž existuje zákon, který je nadřazen všem ostatním. A to je ZÁKON ZACHOVÁNÍ ZDROJE. Aby mohl být zachován život, musí být zachován Zdroj. Jinak řečeno svět stojí na SEBELÁSCE. Zdroj musí mít sám sebe na prvním místě. Čím více sebelásky, tím více energie Zdroj vyzařuje a pak je sekundárně dost energie i na sdílení s ostatními. Nikdy ne  naopak.

Proto pečujte o Zdroj v sobě, dejte sami sebe na první místo a totéž dovolte i ostatním. Energie je nevyčerpatelná, jen pokud jsme šťastní.

 

©Iva Uhlířová, 2017. Článek smí být šířen, kopírován a používán pouze pro nekomerční účely, a to jen v nezkrácené podobě a s uvedením autorky článku a zdroje s aktivním odkazem.